Den první....
Tak jsme všichni v pořádku dorazili do místa určení, děvčat vlakem, zabezpečovací rota autem :-) Ve vlaku se holky oťukávaly a vzájemně poznávaly jak mezi sebou, tak i s novými trenéry. Do cíle už dorazily jako velká parta. Po příjezdu se nám povedlo tu zvěř celkem bez problémů rozdělit na pokoje, kde měly asi hodinu na aklimatizaci a vybalení. Pak byl sraz před chalupou (odkud je i zde vyvěšené foto) a všichni jsme se šli podívat, kde budeme od zítra trénovat. Děvčata využila i prolézaček a kolotočů, což je vidět i z fotek na rajčeti. Pak jsme zamířili na večeři, ke které bylo drůbeží rizoto (mimochodem tak výborné že i já jsem ho snědl) a potom se šla děvčata na pokoje vykoupat, aby od čtvrt na devět všechny napjatě čekaly na druhou večeři....Jelikož došlo ke komunikačnímu šumu s personálem penzionu, večeře byla až ve 3/4 na devět a to nám všem z realizačního týmu patrně zachránilo život, protože jinak by patrně sežraly nás 
. Nakonec se večeře dočkaly a teď kolem deváté už se pomalu trousí na pokoje. Ještě před druhou večeří jsme se holek zeptali, kdo chce jít na ranní běh a překvapivě se přihlásily všechny patrně proto, že jsem jim slíbil, že mě uvidí běžet . Pro dnešek se loučíme a na shledanou zítra.
Den druhý....
Dnešní den jsme zahájili hromadným 2 km výběhem po zdejších kopcích, jejichž strmost je patrna z fotek na rajčeti. Tato ranní půlhodinka před snídaní děvčata pěkně probrala - jak jsme zjistili, některé potvůrky usnuly až dlouho po půlnoci, ač jsme večer dělali co bylo v našich silách :-) Po vydatné snídani se děvčata vydala na svůj první trénink. Holky byly rozděleny na tři skupiny a střídaly se na třech stanovištích, kde na ně čekali Honza, Dan a Jirka. U Honzy se trénovala rychlost vedení míče, u Dana přihrávky a první dotek a u Jirky koordinace a posilování. Pak si holky daly svačinu a následovala hodina školní výuky, která nás vyčerpala více než dopolední trénink. Nicméně jsme si my hoši hezky procvičili malou násobilku, češtinu, angličtinu a i zbytky němčiny jsme museli dobývat z šedé kůry mozkové :-). Pak už nás vysvobodil oběd a polední klid. Odpolední blok hrála děvčata převážně fotbal v různých modifikacích. Vydržely to celé dvě hodiny s přestávkou na svačinu a zaslouží si velkou pochvalu. Ač jsme tomu s Danem moc nevěřili, když jsme nabízeli odpolední výběh, ó jak jsme se mýlili!!!! Našlo se pět statečných dívek, které se běhu dožadovaly a tak nezbylo než dodržet slovo a vyrazit. Odměnou ale byla krásná panoramata a pocit že jsme řádně potýrali tělo :-) K večeři byly buchtičky se šodó, takže radost byla veliká (i u nás, neb nám kuchař milosrdně udělal steaky). Teď pojídají děvčata rybičkovou pomazánku a my doufáme, že dnes zakalí dříve než o půlnoci. Pro dnešek se tedy loučíme a těšíme se na zítřek :-)
Den třetí....
Dnešek jsme načali již tradičním ranním výběhem, který však začal o něco později, neb některá děvčata nemohla najít spodní prádlo :-) Dnešní trasa byla milosrdnější než včera, takže jsme si nevyslechli ošklivé komentáře :-) Dopolední trénink byl věnován střelbě po kličce, posilovacím cvikům na střed těla a střelbě se změnou směru. Dnešní hodina výuky už probíhala v pohodě, neb Isi nás zbavila břímě angličtiny a odvedla si pár děvčat na anglickou konverzaci. Po obědě byl chvíli klid a odpolední trénink byl věnován individuální technice, soubojům jeden na jednoho a přihrávkám v pohybu. Po svačině se holky konečně dočkaly vytouženého fotbálku, kterého se účastnil i celý realizační tým. Po skončení fotbalu se naše skupina na odpolední běh z pěti statečných rozšířila na celých devět !!!!! Vymyslel jsem opět novou trasu, která připomínala spíše cross-country, takže jsme po cestě překonavali pole sněhu, rozbahněné cesty a nakonec i potok. Jirka se srdnatě nabídl, že devčatům přes potok pomůže, aby vzápětí skončil v ledovém potoce vsedě, zatímco všechny holky potok ladně přeskočily o tři metry dál :-) Byla z toho velká legrace pro všechny krom Jirky. K večeři byla kaše s řízky v těstíčku, takže všechny talíře skončily prázdné a některé i vylízané. Po večeři se promítaly projektorem záběry z tréninku s komentáři trenérů, což je oblíbená kratochvíle všech dívek. Potom vyluxovaly mísu s vajíčkovou pomazánkou k druhé večeři a teď mají slíbenou pohádku od Dana, na kterou se všechny těší. My se zase těšíme na trochu klidu, než se nám víka únavou zavřou taky. Pro dnešek vše a zítra ahoj.
Den čtvrtý....
Dnešní den začal netradičně - nevítalo nás totiž poprvé sluníčko, jen občas vykouklo zpoza mraků. Po včerejší večerní poradě realizáku jsme rozhodli, že dnešní ranní výběh zrušíme, neb se nám děvčata zdála unavená....(přiznávám že to že budeme moci spát o hodinu déle hrálo také určitou roli:-) ). Dopolední trénink byl zaměřen na techniku s míčem, tandemový závěs a techniku přihrávek. Po svačině tradičně následovala hodinu školní výuky, což už dáváme levou zadní a poté oběd - podávala se vynikající vepřová roláda s bramborem. Po zhruba hodině poledního neklidu se děvčata natěšeně vrhla do odpoledního tréninku, kde se hrál fotbálek, střílela se břevínka a lezlo se na prolejzačkách. Po tréninku a svačině jsme se těšili, že únava je zmůže a tradičnímu odpolednímu výběhu se vyhneme....No jasně že ne, alespoň čtyři se najít musely....Ale zase jsme se mohli vyfotit se stádem jelenů, zablbnout si na kopci, zaházet improvizovaným oštěpem a skutálet se z kopce. Po doběhu k chatě si holky ještě daly výběh na sjezdovku za posledním sněhem. Po očistné sprše se vyhladovělá tlupa vrhla na kuře na paprice a kuchař nestačil přidávat, bylo za ním snad 3/4 holek :-) Naštěstí je to bohemák a nikoli sparťan jako výčepní, takže jim vyhověl :-) Po večeři byl volný program bourání chaty, která to překvapivě vydržela a teď jsou již po druhé večeři a poslouchají Danovu pohádku, na kterou se těší i zbylí trenéři. Toť tedy pro dnešek vše, zítra nás čeká muzeum a přátelský zápas s místními malými fotbalisty. Tak ahoj zase zítra.
Den pátý....
Dnešek začal zcela netradičně drobným deštěm a naší velikou leností......Takže jsme z výběhu na hřiště ráno udělali pouze rozcvičku před penzionem. Po snídani holky trénovaly první dotyk s míčem, střelbu a kličky na gólmana. Trénink byl jen lehký s ohledem na odpolední přáteláky. Poté co jsme k obědu sezobli výborné karbanátky a chvíli si odpočinuli, vyrazili jsme do 2km vzdálených Velkých Hamrů na vyvrcholení týdne - přátelské zápasy s místními jinochy. Ovšem nejdříve jsme navštívili muzeum obnovitelných zdrojů energie, kde holky viděly i funkční malou vodní elektrárnu. Poté už jsme se přesunuli na hřiště místního FC, kde se sešla i slušná návštěva - Slavie teď skutečně táhne :-) Holky bojovaly na dvou hřištích a musíme je pochválit. Ač na obou hřištích děvčata prohrála, tak předváděla jednoznačně lepší technickou hru, byla lepší ve hře jeden na jednoho a vyprodukovala velmi pohledné akce, které oku lahodily. Bohužel holky občas propadly v obraně a své sehrála i únava po náročném programu celého týdne. Nicméně klobouk dolů jak holky makaly. Po sprše holky došly do penzionu, kde je k večeři čekal smažák a poté mejdan se šampusem, brambůrkama, křupkama a od majitelů penzionu je i sladký koláč na rozloučenou. Za celý týden musíme holky pochválit, chovaly se vzorně (v rámci možností) a byli jsme na ně pyšní. I holky z mladší přípravky výborně zapadly do naší party a se staršími držely statečně krok. Nicméně už jsme všichni unavení a těšíme se domů. Takže zítra v 16.44 nashledanou na nádraží Vršovice.
Den poslední....
Původně už jsem dnes nic psát nechtěl, měl jsem jen sen jak se válím na gauči a odpočívám :-) Ale závěrečná historka u vlaku mne přiměla k tomu, abych se o ní s vámi podělil....Dnešní den byl ve znamení balení, ale přesto se dopoledne našel čas na dovednostní soutěže pro holky, při kterých se všechny dosyta vyřádili a řádně si zasoutěžily. Po obědě, ke kterému byla luxusní svíčková holky vytleskaly kuchaře za jeho celotýdenní výkon (vařil skutečně výborně), mne dojaly také, neb mi hromadně děkovaly za organizaci též potleskem, jsme se odebrali ven na rozdání diplomů a záverečnou "děkovačku", na kterou se k nám přidala i paní domácí v dresu a šále jako správná fanynka Slavie Praha. Poté se holky rozloučily, předaly domácím naší vlajku jako poděkování (z toho se pan domácí málem osypal jako kovaný sparťan) a vydaly se na nádraží. Po příjezdu vlaku nás uvítala průvodčí s barevnou hlavou a holky začaly nastupovat. Když nastoupil i trenér a venku zbyla jen ta "punková průvodčí", ozvalo se zevnitř trenérovo: "Pískej to", načež se ozval hvizd píšťalky a vlak se dal do pohybu :-) Myslím, že to bylo velmi stylové zakončení našeho soustředění. Děkujem Vám za dúvěru, že jste těm "čtyřem podivným chlapíkům" svěřili své ratolesti a budeme se těšit, že to třeba ještě někdy zopakujeme. Ahoj